Březen 2012

Značení evropských nákladních automobilů -část 2

4. března 2012 v 8:25 | David |  Jurotrans - kdo má zájem,může přijít pracovat mezi nás.
Značení evropských nákladních automobilů

Značení vozidel dle doporučení CEMT a podobná značení dle místních předpisů
Mimo výše uvedeného značení, které je předepsáno vyhláškami a nařízeními se na nákladních vozidlech vyskytují také další označení, která jsou motivována různými mezinárodními dohodami či národními předpisy některých států a jejich umístění na vozidlech je doporučené nikoli však povinné.
S nárůstem objemu nákladů přepravovaných po silnici narůstal i počet nákladních vozidel na těchto silnicích pohybujících se a bylo jen otázkou času, než se někdo zamyslí nad tím do jaké míry nákladní silniční doprava ovlivňuje potažmo obtěžuje okolí. S postupným vývojem nákladních vozidel bylo patrné, že nejen pohodlí a snadnost obsluhy ale emise a hluk nákladních automobilů podléhají vývoji a poměrně rychle se mění. Brzy bylo jasné, že nová vozidla poškozují své okolí podstatně méně než vozidla staršího data výroby a bylo to v první polovině devadesátých let, kdy se na nákladních automobilech začaly objevovat první symboly, které upozorňovaly na to, že jejich vlastnosti ve vztahu k přírodě a okolí jsou na lepší úrovni než je běžné u ostatních vozidel.
V první polovině devadesátých let se tak na nákladních vozidlech začaly objevovat první tabulky kruhového tvaru se zeleným pozadím, bílým lemem a bílým písmenem uprostřed. První štítky obsahovaly na zeleném poli bílé písmeno "L" a "G". Zelený štítek s písmenem L (lärmarm) pochází z rakouských národních předpisů a označuje vozidlo se sníženou hlučností. Tato vozidla musela vyhovět zkouškám, které stanovují pro vozidla v daném rozmezí výkonu motoru hodnotu hlučnosti (78 dB(A) do 150 kW a 80 dB(A) nad 150 kW) a pokud vyhověla, měla právo na označení "L" a především výjimku ze zákazu nočních jízd, který v Rakousku platí od 22h do 5h pro vozidla s celkovou hmotností nad 7,5t.
Obdoba tohoto označení je zelený štítek s bílým písmenem G (Geräuscharmes Kfz, § 49 (2) StVZO), který definují německé předpisy (ty se od rakouských liší). Označuje opět vozidlo se sníženou hlučností.
Záhy se ukázalo, že při rostoucím počtu nákladních vozidel na silnicích, má smysl ekologičtější vozidla dále zvýhodnit a spolu se zavedením požadavků na základní bezpečností prvky umožnit dopravcům, která tato vozidla provozují, snadnější získávání potřebných dopravních povolení případně náhradu menšího počtu starších vozidel větším počtem vozidel ekologicky ohleduplnějších.
Jako první byly Konferencí evropských ministrů dopravy (CEMT) definovány požadavky na tzv. zelené vozidlo. Základním požadavkem na tzv. zelené vozidlo (green lorry) bylo splnění tehdy platných emisních norem Euro I a zároveň také splnění požadavků na sníženou hlučnost. Takto certifikovaná vozidla byla zvýhodněná při získávání povolení pro mezinárodní dopravu. Dle doporučení CEMT měla být tato vozidla označena štítkem, který odpovídal štítkům písmeny L a G dle výše uvedených národních předpisů, ovšem tentokrát štítek nesl bílé písmeno "U". Certifikace vozidel byla pravidelně ověřována v rámci pravidelných STK.
Dalším stupněm ve snižování dopadů ale zároveň i zvyšování bezpečnosti silniční nákladní dopravy byla definice požadavků na tzv. "zelenější a zároveň bezpečné vozidlo" (nejčastěji označované jako superzelené vozidlo). Mimo základního požadavku na sníženou hlučnost a plnění emisních norem Euro II zde byly definovány i další technické požadavky na vozidlo. Mimo jiné se zde objevily požadavky na boční zábrany proti podjetí (EHK OSN R73), stanovení minimální hloubky vzorku pneumatik (2 mm dle EHK OSN R54), vybavení příslušnými zrcátky, tachografem, omezovačem rychlosti, systémem ABS či reflexními cedulemi dle EHK OSN R70. Takto certifikovaná vozidla pak mohla být dle doporučení CEMT označena bílým kruhovým štítkem se zeleným kroužkem a zeleným písmenem S uprostřed.
S postupem vývoje nákladních automobilů dle zpřísňujících se předpisů se dále stupňovaly i požadavky definované Konferencí evropských ministrů dopravy CEMT, které postupně vedly k zavedení zelených štítků s bílými římskými nebo arabskými číslicemi III/3, IV/4, V/5. Na tato vozidla jsou mimo emisních limitů dle odpovídající normy (Euro III, Euro IV, Euro V) vztahována i další nařízení týkající se dalších jejich součástí.
Je třeba říci, že výše uvedená označení (L, G, U, S, III, IV, V) jsou příručkami CEMT pouze doporučená pro zjednodušení odbavení vozidel například na hraničních přechodech a jejich přítomnost na vozidle není vyžadovaná žádným zákonem či vyhláškou:
"Ke snadnějšímu a rychlejšímu odbavení na hranicích se důrazně doporučuje umístit na přední část "EURO III,IV,V bezpečných" nákladních vozidel magnetickou značku nebo nálepku odpovídající vzoru popsanému v Příloze 8."
PŘÍLOHA 8 příručky CEMT definuje rozměry tabulek/nálepek takto:
Značky musí splňovat následující parametry:

Zelený průměr - 200 mm
Bílý průměr - 220 mm
Písmo - 114 mm
nebo alternativně:
Zelený průměr - 130 mm
Bílý průměr - 150 mm
Písmo - 75 mm
Pozadí musí být zelené, okraj a písmo bílé.
Písmeno "III" musí být užité pro "EURO III bezpečné" vozidlo, písmeno "IV" pro "EURO IV bezpečné" a písmeno "V" pro "EURO V bezpečné" vozidlo.
Mimo zelených kruhových cedulek jsou vzácně k vidění i velice podobné štítky na rakouských, ovšem nikoli bílo-zelené ale černo žluté s písmeny H, R a E. Písmena H a E označují vozidlo se schválenou maximální povolenou hmotností odlišnou od běžných rakouských předpisů. Písmeno R opravňuje nákladní vozidlo k jízdě po silnici, která je jinak pro nákladní vozidla uzavřená.
Protože nejstarší kulaté štítky v této podobě jsou právě ty rakouské černo-žluté (ty nejstarší jsou lisované plechové) a první zelené štítky ("L") pocházejí také z rakouských předpisů, vcelku logická dedukce vede k závěru, že právě Rakousko bylo zdrojem inspirace pro všechny pozdější štítky, které byly pro obdobné účely jak Německem tak Konferencí CEMT ustanoveny.
Označení vozidel přepravujících odpad
V rámci revize zákona o odpadech u nás bylo uzákoněno značení vozidel, které bylo před nějakou dobou zavedeno např. v Německu. Dle § 2 Označení motorových vozidel přepravujících odpad vyhlášky č.374/2008 Sb o přepravě odpadů platí:

"(1) Motorová vozidla přepravující odpad po veřejně přístupných pozemních komunikacích musí být označena dvěma pravoúhlými reflexními bílými výstražnými tabulkami o šířce 40 cm a výšce minimálně 30 cm s černým nápisem "A" o výšce písmene 20 cm a tloušťce 2 cm. Reflexní vlastnosti výstražných tabulek musí splňovat požadavky homologačního předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o značení těžkých a dlouhých vozidel a jejich přípojných vozidel a během přepravy musí být viditelně umístěny vpředu a vzadu na vozidle kolmo k jeho podélné ose. U jízdních souprav musí být zadní tabulka připevněna na zadní straně přípojného vozidla."
Toto označení je dnes běžně k vidění na pestré paletě vozidel od automobilů pro svoz domovního odpadu, podvozků s nakladači kontejnerů přes sklápěče až po dálkové soupravy v podobě pevný nebo zavíracích cedulí či reflexních samolepek.
Jiná značení nákladních automobilů dle místních předpisů a zvyklostí
Ponecháme-li stranou značení víceméně běžná a obvyklá, jejichž význam je obecně znám či není složité jeho původ dohledat, na nákladních vozidlech vybraných evropských států si lze všimnout označení či symbolů, které jinde nejsou obvyklé a jejich význam není obvykle příliš jasný. Povídejme se na to nejběžnější a nejdiskutovanější.
Itálie
Ve věci zajímavých značení na kamionech je jednou ze zajímavých zemí Itálie. Zde je možné povšimnout si dvou zvláštností. Jednou jsou šikmé bílé či červené pruhy na přední a zadní části nákladních vozidel, přívěsů a návěsů, druhou pak černá písmena v zeleném čtverci na chladírenských, skříňových nebo i cisternových nástavbách vozidel.
Bíly šikmý pruh (či pruhy) na přední či zadní části vozidla označují dopravu tzv. "conto terzi" neboli dopravu pro třetí stranu, která není výdělečnou činností a vztahuje se na ni zvláštní licence zatímco červená barva proužků označuje dopravu "conto proprio", tedy dopravu pro vlastní potřebu, kdy doprava samotná není hlavní výdělečnou činností, což je případ například farmářů, stavebních firem a podobně. Toto rozlišení druhu dopravy se vztahuje na vozidla nad 3,5 tuny a k vidění je pouze na vozidlech registrovaných v Itálii.
Zelené čtverce s černými písmeny o rozměru 400 x 500 mm označují povolení jezdit v Itálii během neděle a státních svátků, kdy pro běžná nákladní vozidla platí zákaz jízdy. Toto povolení získávají dopravci prostřednictvím zákazníka, pro kterého zboží dopravují a je běžně k vidění i na zahraničních vozidlech, nejen italských. Každé písmeno pak odpovídá druhu zboží, které vozidlo převáží. Malé písmeno "a" pochází ze slova "alimentari" (potraviny), malé písmeno "d" od slova "deperibili" (kazící se zboží).
Kromě zelených čtverců pak také existuje žlutý čtverec s velkým písmenem "R", který značí vozidlo, přepravující odpadky.
Dánsko
Určitou zvláštnost je možné najít také v Dánsku. Jsou jí bílo červené cedulky "PAHAENG", které jsou k vidění na dánských nákladních vozidlech vždy vpravo za kabinou pootočené často směrem dozadu. Slovo "pahaeng" znamená v dánštině přívěs a jde o upozornění, že tažné vozidlo za sebou vleče přívěs či návěs. Toto upozornění je umístěno napravo za kabinou, protože jde především o varování pro cyklisty, že je předjíždí dlouhá souprava a je třeba se mít stále na pozoru, ačkoli je již tažné vozidlo minulo.
Rusko
Kdo někdy studoval ruská vozidla, všimnul si nejspíše cedulky "PUSTOJ" za oknem některých z nich. Výraz "pustoj" znamená prázdný. Cedulky jsou buď papírové nebo plastové různých formátů a značí skutečnost, že vozidlo je prázdné a neveze žádný náklad. Mimo jiné slouží toto označení i pro snazší rozlišení vozidel při kontrolách.
Protože Rusko je stále zemí v některých ohledech divokou, fungují zde například společné konvoje pro kamiony s drahým nebo jinak specifickým nákladem. Na hranicích se vám tak může stát, že jste přiděleni do společného konvoje (těžko s tím něco uděláte, pokud se vám to nelíbí), který má stanovenou trasu a dobu odjezdu. Takový konvoj doprovází za tučný poplatek policie a všechna vozidla v něm jedoucí pak vyfasují za okno ceduli "KONVOJ". Tato zdánlivě užitečná pomoc má samé výhody: cesta je dražší a pomalejší.
Velká Británie
Ve Velké Británii je zase používán zajímavý systém značení nadměrných nákladů. Na vozidlech jsou k vidění černé tabulky STGO (Special Types General Order) s označením příslušné kategorie, do které vozidlo spadá (CAT 1, CAT 2, CAT3) a která definuje podmínky, za kterých se tento transport může pohybovat na silnici. Zatímco pro kategorii 1 (46 t) platí například omezení rychlosti stejné jako pro běžné nákladná automobily a obdobná je i hmotnost na nápravu, vozidla kategorie 2 (80t) již mají maximální povolenou hmotnost na nápravu 12,5t a sníženou rychlost na 40 mph na dálnici a dále pak 35 a 30 mph na silnicích nižších tříd, vozidla kategorie 3 (160t) mohou nést až 16t na nápravu při rychlosti 30 mph na dálnici a 25 resp. 20 mph na silnicích nižších tříd. Nadměrné náklady nad 160t pak vyžadují další speciální povolení a podmínky.

Značení evropských nákladních automobilů -část 1

4. března 2012 v 8:24 | David |  Jurotrans - kdo má zájem,může přijít pracovat mezi nás.
Značení evropských nákladních automobilů

Na nákladních automobilech je možné si povšimnout několika druhů značení, která podléhají příslušným vyhláškám a nařízením a která jsou pro nákladní vozidla povinná buď obecně z hlediska bezpečnosti a nebo v případě že vozidlo přepravuje určitý druh zboží nebo náklad v nějakém zvláštním režimu. Zatímco některá značení mají poměrně dlouhou historii, jiná jsou záležitostí posledních několika let. Smysl některých je jasný na první pohled, jiná ale mohou být záhadnější a jejich význam není každému znám.
Sám jsem se o tato značení odmalička zajímal a vnímal je okolo sebe. Mimo modrých cedulí TIR, které vždycky znamenaly pouť za exotikou a dobrodružstvím, mne zajímalo i tajemství mnohých dalších symbolů, které nosily kamiony na svých náraznících. Jedno po druhém jsem postupně odhaloval tajemství každého z nich a nedávno jsem si uvědomil, že kdybych shrnul všechny svoje dosavadní poznatky a poznámky, vydalo by to na docela zajímavý článek, který by zaujal nejen laiky, protože ani profesionálové se během své práce často nemají možnost dostat ke všem informacím o tom co je obklopuje.
Podívejme se tedy na některé prvky, znaky a symboly, které se na nákladních automobilech v Evropě objevují. To nejběžnější a nejzákladnější značení společné s osobními automobily jsou státní poznávací, registrační značky případně mezinárodní poznávací značky, jejichž použití a smysl je snad obecně známý a není třeba se jimi dále zabývat.
Mimo to je ale na nákladních automobilech k vidění několik dalších druhů značení, které jsou z velké části společné pro celou Evropu, například:

- označení nejvyšší povolené rychlosti vozidla
- reflexní cedule dle EHK R 70 (a EHK R 69 pro vozidla do max. rychlosti 30 Km/h)
- značení vozidel přepravujících nebezpečný náklad dle dohody ADR
- vozidla přepravující odpad
- vozidla přepravující náklad dle dohody TIR
- značení vozidel dle doporučení CEMT a podobná značení dle místních předpisů (Rakousko, Německo)
- jiná značení dne místních předpisů a zvyklostí
Nyní se podívejme na tyto oblasti podrobněji.
Označení nejvyšší povolené rychlosti vozidla
Co se označení nejvyšší povolené rychlosti vozidla týče, nejde o nic složitého a přesnou definici pro Českou republiku udává vyhláška 341/2002 Sb. upravená vyhláškou 283/2009 Sb., § 11:
"(1) Vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O, OT, S s výjimkou čelně nesených strojů kategorie SN a jednonápravové traktory s přívěsy a speciální nosiče pracovních adaptérů musí mít na zádi karoserie, a to pokud to konstrukce vozidla dovoluje, v levé polovině vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost zaokrouhlenou
a) u vozidel s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1 na nejbližší nižší celé číslo,
b) u ostatních vozidel na nejblíže nižší celé číslo dělitelné pěti.
(2) Označení nejvyšší povolené rychlosti je v provedení kruh bílé barvy, který je lemován červenou barvou o vnějším průměru 200 mm; písmena v kruhu (pokud jsou použita) musí mít výšku ˙k˙ 35 mm, ˙m˙ 24 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťku čáry písmen 6 mm a číslic 12 mm. Barva nápisu je černá. Označení nejvyšší povolené rychlosti musí být vždy čitelné a při provozu nesmí být zakryto. Označení se vyžaduje z retroreflexního materiálu třídy 1 podle ČSN EN 12899-1 (červená a bílá), písmena a číslice jsou nereflexní. Retroreflexní materiál se nevyžaduje u vozidel, u kterých je provoz za snížené viditelnosti zakázán, u zvláštních vozidel a nesených strojů.
(3) Není-li možno u přípojných vozidel kategorie O1, O2, OT1, OT2, vozidel kategorie S, jednonápravových traktorů s přívěsem a speciálních nosičů pracovních adaptérů umístit značku o průměru 200 mm, je přípustné použít značky o vnějším průměru 150 mm; potom písmena v kruhu (pokud jsou použita) musí mít výšku ˙k˙ 20 mm, ˙m˙ 14 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťka čáry je u písmen 3,5 mm a u číslic 12 mm.˙"
Je pochopitelné, že různé státy mají tradičně své vlastní předpisy a označení maximálních povolených rychlostí se může stát od státu lišit. Tradičně jiné značení mají zejména francouzská vozidla, jejichž předpisy požadují bílé kulaté štítky bez červeného lemu. Na vozidlech se objevují různé hodnoty (60,80,90,100) psané často poměrně specifickým fontem. Tento font ovšem není francouzskou legislativou nijak stanoven. Například v bývalém podniku Karosa v polovině devadesátých let, když při vývozu na francouzské trhy požadavek na kruhové štítky bez červeného lemu vzniknul, rozkreslovala tyto štítky přímo konstrukce a podnik si je nechal pro své potřeby vyrábět, protože štítky bez červeného lemu nikdo v okolí nenabízel. Na vozidlech je obvykle více štítků, které udávají maximální povolenou rychlost daného vozidla na různých třídách silnic. Ve stavebnicích tyto štítky najdete na aršících návěsů Trailor od firmy Heller. Na skutečných vozidlech se do České republiky tato označení dostávají nejčastěji na vozidlech francouzského původu.
Reflexní cedule
Jedno z nejběžnějších a nejrozšířenějších značení je označení dlouhých a těžkých vozidel reflexními cedulemi dle nařízení EHK R70, která jsou předepsána v několika provedeních a ve dvou základních vzorech:
- šrafované pro těžká vozidla kategorií N2 nad 7,5t a N3 (s jistými výjimkami, např. nejsou povinné pro tahače návěsů, kde jsou ovšem v praxi běžně k vidění
- soustředné obdélníky pro návěsy a přívěsy kategorie O1-O3 nad celkovou délku 8 metrů a všechna vozidla kategorie N4.
Rozmístění je patrné z následujících obrázků. Pozornější jedinci si asi všimli, že reflexních cedule existují i v různých kombinacích barev a to buď jako žluté reflexní+červené reflexní a nebo žluté reflexní+fluorescentní oranžová.
Mimo reflexních cedulí dle EHK R70 je možné si na některých vozidlech povšimnout i reflexního značení jiného typu. Nejčastěji jde o starší francouzská vozidla ze sedmdesátých či osmdesátých let, jejichž zadní partie (partie jejich přívěsů/návěsů) zvýrazňují reflexní cedule v barevné kombinaci fluorescentní oranžová+reflexní červená. Tvary těchto cedulí jsou obvykle složitější než jen obyčejné obdélníky, často jde o sestavu fluorescentního pásku oranžové barvy a několika pásků z reflexní červené. Do České republiky se toto značení dostalo většinou při dovozu návěsů a nástaveb francouzské výroby Pierre Trouillet, Chereau nebo výrobců později sdružených do týmu General Trailers, tedy Trailor, Fruehauf či Benalu.
Jen pro doplnění uvádím, že obdobné reflexní značení jako pro těžká a dlouhá vozidla existuje také pro pomalu jedoucí vozidla dle EHK R 69 v podobě reflexního trojúhelníku, který nejspíše budete znát z traktorů a pracovních strojů, které se po našich silnicích pohybují.
Nově je u nás zavedené i tzv. nápadné reflexní obrysové značení vozidel dle nařízení EHK R104 a EHK R48 jehož rozmístění je doporučené dle níže uvedených obrázků:
- Úplné obrysové značení na zadní straně - barva žlutá, nebo červená
- Vodorovné značení na bocích - barva bílá, nebo žlutá
Toto označení je povinné pouze pro určité skupiny vozidel, viz následující tabulka: